Adaptogeny si v posledních letech získávají stále větší pozornost a často se o nich mluví v souvislosti se stresem, energií, soustředěním nebo celkovou vitalitou. Doplňky stravy s obsahem adaptogenů jsou dnes stále vyhledávanější, ať už jde o bylinky jako ashwagandha nebo třeba některé medicinální houby. Co ale adaptogen skutečně znamená, jak funguje a podle čeho mezi jednotlivými možnostmi vybírat?
Co to jsou adaptogeny a jak fungují?
Adaptogeny jsou přírodní látky, nejčastěji rostlinného původu, které pomáhají organismu přizpůsobovat se fyzické a psychické zátěži a podporují jeho odolnost vůči stresu. Jejich název vychází právě ze slova „adaptace“, tedy schopnosti přizpůsobit se měnícím se podmínkám.
Přestože má řada adaptogenních rostlin dlouhou historii využití v tradiční čínské medicíně nebo ájurvédě, samotný pojem adaptogen je podstatně mladší. Začal se používat až ve 40. letech 20. století a později byl dále rozvíjen pro látky spojované se zvýšením nespecifické odolnosti organismu vůči různým druhům zátěže.
Dnes se označení adaptogeny používá pro různé rostliny a přírodní látky, které mohou mít odlišné složení i vlastnosti. Nejde tedy o jednu konkrétní účinnou látku a jednotlivé adaptogeny nelze považovat za vzájemně zaměnitelné.
💡 Co znamená adaptace u adaptogenů? Neznamená to odstranění stresu nebo zátěže. Jde o schopnost organismu reagovat na podmínky, které narušují jeho přirozenou rovnováhu, a přizpůsobovat se jim.
Jak adaptogeny působí na organismus?
Lidský organismus se neustále přizpůsobuje změnám a různým formám zátěže. Fyzická námaha, psychické vypětí, nedostatek spánku nebo další stresové podněty spouštějí řadu procesů, jejichž úkolem je pomoci tělu na vzniklou situaci reagovat a následně obnovit rovnováhu.
S tím souvisí pojem homeostáza – schopnost organismu udržovat relativně stabilní vnitřní prostředí navzdory změnám vnějších podmínek. Působení adaptogenů je zkoumáno právě v souvislosti s mechanismy zapojenými do stresové reakce a schopnosti organismu přizpůsobovat se zátěži.
Důležité ale je, že ne všechny adaptogeny působí stejně. Ashwagandha, ženšen nebo rozchodnice obsahují rozdílné bioaktivní látky a liší se také jejich tradiční využití i množství dostupných vědeckých poznatků. Účinky adaptogenů proto nelze popsat jedním univerzálním způsobem a vždy záleží na konkrétní rostlině, houbě nebo přípravku.
⭐ Zajímá vás více možností, jak podpořit každodenní pohodu? Nejen adaptogeny bývají vyhledávány v souvislosti se stresem, spánkem nebo regenerací. Samostatné téma představuje také CBD. Více o jeho využití a možnostech zařazení do běžného režimu najdete v článku Jak zapojit CBD do každodenního života?
Nejznámější přírodní adaptogeny: ashwagandha, houby a byliny
Přírodní adaptogeny netvoří jednu botanickou skupinu. Najdeme mezi nimi rostliny používané po staletí v tradičních systémech, ale také suroviny, které se do moderních doplňků stravy dostaly výrazněji až v posledních desetiletích. Liší se nejen původem, ale také částí rostliny, která se využívá, a obsahem charakteristických látek.
1. Ashwagandha – jeden z nejznámějších adaptogenů
Ashwagandha (Withania somnifera), česky vitánie snodárná, je rostlina pocházející z oblastí Indie, Afriky a Blízkého východu. Patří k významným rostlinám ájurvédy, tradičního indického systému, ve kterém je po staletí využívána a spojována především s vitalitou, celkovým posílením organismu a jeho odolností vůči zátěži. Nejčastěji se využívá kořen ashwagandhy, případně jeho prášek nebo extrakt. Mezi charakteristické bioaktivní látky rostliny patří withanolidy, jejichž obsah může být u některých extraktů standardizován.
Dnes patří ašvaganda mezi nejznámější a nejvyhledávanější adaptogeny. Její popularita souvisí s dlouhou tradicí používání i rostoucím zájmem moderního výzkumu, který se věnuje například jejímu vztahu ke stresu, spánku a psychické pohodě.
💡 Jaké má ashwagandha účinky? Ashwagandha bývá spojována především s odolností vůči stresu, psychickou rovnováhou a spánkem. Její účinky však nelze zobecnit na všechny přípravky – roli hraje použitá část rostliny, zda jde o prášek či extrakt, jeho koncentrace i dávkování.
2. Medicinální houby: reishi, cordyceps a další
Pojmem medicinální houby se označují různé druhy hub, které se po staletí využívají v tradiční medicíně a jsou spojovány s různými příznivými účinky na lidský organismus. Právě odtud pochází jejich označení „medicinální“. Dnes jsou oblíbené nejen díky dlouhé tradici, ale také kvůli přirozeně obsaženým látkám, jako jsou například polysacharidy, beta-glukany nebo triterpeny, jejichž pozitivní vlastnosti jsou stále prozkoumávány.
Mezi známé medicinální houby patří například tyto druhy:
- Reishi (Ganoderma lucidum) – jedna z nejznámějších medicinálních hub s dlouhou historií využití v tradiční čínské medicíně.
- Chaga (Inonotus obliquus) neboli rezavec šikmý – tradičně využívaná především v oblastech severní Evropy a Asie.
- Shiitake (Lentinula edodes) – známá jedlá houba, která má své místo také v tradiční asijské medicíně.
- Maitake (Grifola frondosa) – další jedlá houba pocházející z Asie, ceněná nejen jako potravina, ale také pro své přirozeně obsažené látky.
- Hericium (Hericium erinaceus) neboli korálovec ježatý či Lion's Mane – v posledních letech získává pozornost především v souvislosti s výzkumem nervového systému a kognitivních funkcí.
- Cordyceps (Cordyceps militaris) – druh tradičně spojovaný především s vitalitou a fyzickou výkonností, který dnes najdeme v řadě doplňků stravy.
- Tremella (Tremella fuciformis) – jedlá rosolovitá houba s dlouhou tradicí využití zejména v Číně.
Existují doplňky stravy, které obsahují pouze jeden druh houby, jiné naopak kombinují více druhů hub – příkladem je Mushroom 7 Complex BIO, který spojuje právě 7 nejznámějších mediciálních hub.
💡 Jsou všechny medicinální houby adaptogeny? Ne nutně. Pojmy „medicinální houba“ a „adaptogen“ nejsou synonyma. Označení medicinální houby vychází především z jejich využití a vlastností, pro které jsou vyhledávány. Adaptogen je naproti tomu užší pojem spojený s tím, jak se organismus přizpůsobuje různým formám zátěže. U jednotlivých hub je proto potřeba jejich zařazení a vlastnosti posuzovat samostatně.
3. Další adaptogenní rostliny
Svět přírodních adaptogenů je poměrně pestrý. Některé rostliny mají za sebou staletou léčitelskou historii využití, jiné se dnes dostávají do popředí díky zájmu o stres, energii nebo celkovou vitalitu. Mezi nejznámější patří například:
- Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – odolná rostlina pocházející z chladnějších oblastí Evropy a Asie. Tradičně bývá spojována s únavou, vitalitou a zvládáním fyzické i psychické zátěže.
- Ženšen pravý (Panax ginseng) – jeden z nejznámějších přírodních adaptogenů s dlouhou tradicí ve východoasijské medicíně. Vyhledávaný je především v souvislosti s energií, vitalitou a odolností vůči zátěži.
- Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus) – známý také jako sibiřský ženšen, přestože pravým ženšenem není. Tradičně se využívá v souvislosti s vitalitou a fyzickou i psychickou odolností.
- Klanopraška čínská (Schisandra chinensis) – rostlina s výraznými červenými plody a dlouhou tradicí v čínské medicíně. Spojována bývá především s vitalitou a odolností vůči zátěži.
- Tulsi (Ocimum tenuiflorum) neboli bazalka posvátná – aromatická bylina známá z ájurvédské tradice. V souvislosti s adaptogeny se zmiňuje především ve vztahu ke stresové zátěži a psychické pohodě.
Jaký adaptogen vybrat?
Při výběru nejlepšího adaptogenu je dobré začít jednoduchou otázkou a tou je: "Co chci pomocí adaptogenů podpořit?" Někdo hledá podporu při zvládání stresu a psychické zátěže, jiného zajímá více energie a vitality, lepší soustředění nebo regenerace. Při výběru proto záleží především na tom, na jakou oblast zdraví se chcete zaměřit.
- Psychická zátěž a stres: Mezi nejčastěji vyhledávané adaptogeny na stres patří ashwagandha a rozchodnice růžová. Ašvagandha bývá spojována spíše s psychickou rovnováhou, stresem a spánkem, zatímco rozchodnice se častěji zmiňuje tam, kde se ke stresové zátěži přidává také únava.
- Energie a vitalita: Pokud hledáte adaptogeny na energii a vitalitu, často se v této souvislosti zmiňuje ženšen, rozchodnice, eleuterokok nebo cordyceps. Nejde však o klasické stimulanty typu kofeinu – tyto adaptogeny jsou tradičně spojovány spíše s vitalitou a odolností při fyzické či psychické zátěži.
- Soustředění: Mezi adaptogeny na soustředění se řadí různé rostliny a houby, setkat se ale můžeme také s komplexními doplňky kombinujícími více složek. Skvělým příkladem je Brain Booster, zaměřený na mentální výkon. U podobných směsí je dobré sledovat celé složení, protože jejich zaměření obvykle nestojí pouze na jedné ingredienci.
- Regenerace: Při fyzické zátěži se můžeme setkat například s ženšenem, rozchodnicí nebo cordycepsem. Samotný adaptogen je ale jen jednou částí regenerace – zásadní roli stále hraje kvalitní spánek, odpočinek a strava.
- Celková rovnováha: Pokud nehledáte podporu jedné konkrétní oblasti, dává smysl vybírat podle celkového zaměření produktu. Může jít o jeden adaptogen, například ashwagandhu, nebo o kombinaci několika adaptogenů s různým zaměřením.
💡 Jaké jsou nejlepší adaptogeny? Jeden „nejlepší“ adaptogen pro každého neexistuje. Ašvaganda, ženšen, rozchodnice, eleuterokok i medicinální houby se liší svými vlastnostmi a tradičním využitím. Vhodnější je proto vybírat podle oblasti, kterou chcete podpořit, a následně podle konkrétního složení a kvality produktu.
Jeden adaptogen nebo kombinace adaptogenů?
Jednodruhový adaptogenní doplněk stravy má výhodu v přehlednosti – snadno zjistíte, kolik konkrétní suroviny nebo extraktu užíváte. Komplexní směsi naopak spojují více rostlinných, houbových nebo dalších složek v jednom produktu a mohou tak kombinovat jejich rozdílné zaměření. Více ingrediencí ale automaticky neznamená kvalitnější produkt. U směsí je dobré sledovat především množství jednotlivých složek, jejich formu a případnou standardizaci. Pokud výrobce uvádí pouze celkovou hmotnost směsi, nemusí být jasné, kolik jednotlivých látek skutečně obsahuje.
Jak poznat kvalitní doplněk stravy s adaptogeny?
Dva produkty s nápisem „ashwagandha“ nebo „reishi“ mohou na první pohled vypadat velmi podobně, jejich obsah se ale může výrazně lišit. Při výběru proto nesledujte jen název adaptogenu na přední straně obalu. Mnohem více napoví konkrétní složení, použitá forma, koncentrace nebo původ suroviny.
Prášek vs. extrakt
- U prášku se zpravidla jedná o rozemletou část rostliny nebo houby, například kořen ašvagandy. Extrakt vzniká dalším zpracováním suroviny a může být koncentrovanější. Samotné slovo „extrakt“ na etiketě ale ještě automaticky neznamená, že držíte v ruce kvalitnější produkt.
Standardizace a koncentrace
- U některých extraktů najdete také údaj o obsahu charakteristických látek – například withanolidů u ashwagandhy nebo ginsenosidů u ženšenu. Pokud je extrakt standardizovaný, výrobce deklaruje určité množství těchto látek. Díky tomu získáte o obsahu produktu konkrétnější informaci a snáze jej můžete porovnat s jiným. Na etiketě se můžete setkat také s extrakčním poměrem, například 10 : 1. Ten vyjadřuje vztah mezi množstvím výchozí suroviny a výsledného extraktu. Ani tady ale neplatí jednoduché pravidlo „čím vyšší číslo, tím kvalitnější produkt“.
Původ a transparentní složení
- Dobrá etiketa by vám neměla nechat příliš mnoho otazníků. Mělo by z ní být jasné, co produkt obsahuje, v jakém množství a v jaké formě. U rostlin se vyplatí podívat také na použitou část – například zda jde o kořen, list nebo jejich kombinaci – a případně na původ suroviny.
- Je dobré věnovat pozornost i pomocným látkám. Doplňky stravy mohou obsahovat například plnidla, pojiva nebo protispékavé látky, které mají při výrobě svou technologickou funkci. Jejich přítomnost sama o sobě neznamená nižší kvalitu, pokud ale hledáte přírodní produkt s co nejčistějším složením, potom je krátké a transparentní složení bez zbytečně přidaných látek to pravé.
Kapsle vs. prášek
- Tady jde z velké části o praktičnost. Kapsle mají předem stanovené množství a jejich užívání je jednoduché, zatímco prášek nabízí větší flexibilitu. Ani jedna forma ale sama o sobě neurčuje kvalitu doplňku – podstatnější je použitá surovina, její množství a celkové složení produktu.
💡 Je lepší extrakt nebo prášek? Záleží na konkrétním produktu a na tom, co od něj očekáváte. Extrakt může nabídnout vyšší koncentraci vybraných látek, zatímco prášek obsahuje použitou část rostliny nebo houby v méně zpracované podobě. Místo rozhodování pouze podle názvu formy proto porovnejte také množství v denní dávce, koncentraci a další údaje uvedené výrobcem.
Kdy a jak se adaptogeny užívají?
Způsob užívání adaptogenů se liší podle konkrétního přípravku i jeho složení. Setkat se můžeme s kapslemi, tabletami, prášky, tekutými extrakty nebo komplexními směsmi, přičemž jedna ideální dávka ani denní doba užívání neplatí pro všechny. Rozdíly mohou být i mezi produkty se stejnou rostlinou – jeden může obsahovat prášek, druhý koncentrovaný nebo standardizovaný extrakt. Doporučení výrobcem může pomoci, avšak je důležité zvážit i další proměnné (věk, pohlaví, váhu atd.) a dodržovat pravidelnost užívání a nepřekračovat stanovenou denní dávku.
Roli hraje také celé složení. Komplexní přípravky mohou kromě adaptogenů obsahovat například vitaminy, minerály, kofein nebo další aktivní složky, které mohou ovlivnit dávkování i vhodnou denní dobu užívání.
Jak dlouho lze adaptogeny užívat? Ani délka užívání není u všech adaptogenů stejná. Přírodní původ automaticky neznamená, že je vhodné doplněk užívat bez omezení dlouhodobě. Při dlouhodobějším užívání je proto dobré myslet také na případné přestávky. Jejich potřeba a délka se však liší podle konkrétního adaptogenu, přípravku a dávkování, proto je důležité řídit se pokyny výrobce - tady ale pozor, bývají všeobecné, logicky nejde mít stejné dávkování u 50 kg ženy a 100 kg chlapa.
Musí se při užívání adaptogenů dělat přestávky? Při dlouhodobějším užívání adaptogenů je dobré zařazovat také přestávky, jejich délku ale nelze určit univerzálně. Záleží na konkrétním adaptogenu, jeho formě, dávkování i složení přípravku. Tyto přestávky stanovuje výrobce podle konkrétního výrobku a jeho složení.
Kdo by měl být při užívání adaptogenů opatrný? Ani přírodní doplněk nemusí být vhodný pro každého. Opatrnost je na místě například v těhotenství a při kojení, při některých zdravotních obtížích nebo při pravidelném užívání léků, se kterými se mohou některé látky vzájemně ovlivňovat. Konkrétní omezení se liší podle adaptogenu – například u ashwagandhy je zvýšená obezřetnost namístě také při některých onemocněních štítné žlázy nebo autoimunitních onemocněních. V případě pochybností je vhodné užívání konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
Za jak dlouho adaptogeny začnou působit?
Vždy záleží na konkrétním adaptogenu, formě a dávce přípravku, pravidelnosti užívání i individuální reakci organismu. U některých přípravků lze určité změny pozorovat už během prvních týdnů, zatímco u jiných se jejich působení hodnotí až po několika týdnech nebo měsících pravidelného užívání. Adaptogeny proto většinou není vhodné posuzovat podle jednorázového užití nebo očekávat okamžitý účinek. Konkrétní doba se může výrazně lišit a výsledky studií vždy souvisejí s použitým přípravkem, jeho složením a dávkováním.
Adaptogeny nejsou všechny stejné: co si z článku odnést?
Svět adaptogenů je mnohem pestřejší, než by se podle jednoho společného označení mohlo zdát. Ashwagandha, ženšen, rozchodnice nebo medicinální houby mají své vlastní charakteristiky a mohou být vyhledávány z různých důvodů – od psychické zátěže a stresu přes energii a soustředění až po vitalitu a celkovou rovnováhu. Při výběru proto není potřeba hledat jeden „nejlepší adaptogen“. Důležitější je vědět, co od něj očekáváte, co konkrétní výrobek skutečně obsahuje a jak jej výrobce doporučuje užívat. Právě složení, kvalita suroviny a vhodnost konkrétního přípravku jsou při výběru podstatnější než samotná popularita jeho názvu.
Pokud se chcete v jednotlivých možnostech lépe zorientovat, prohlédněte si naši nabídku adaptogenů nebo celou kategorii Doplňky stravy. Podle toho, na jakou oblast se chcete zaměřit, u nás najdete také vitamíny a minerály nebo doplňky zaměřené na detox a trávení.